David Přílučík: donor

Galerie XY a XY-1
výstava 15. 11. – 31. 12. 2018
vernisáž: 14
. 11. 2018, 18:00
kurátorka: Marie Meixnerová


Výstavní projekt donor  zkoumá a aktivuje komplexitu vztahů, které vznikají při utváření a re-distribuci  vlastnictví a směnných mechanismů v oblasti energetických zdrojů. 

V kontextu výstavního provozu galerie a umělecké praxe tak zviditelňuje procesy, které jsme skrze jejich  zdánlivou danost mohli chápat jako neutrální.

Výstava probíhá ve spolupráci s PAF Olomouc jako součást programu 17. ročníku Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc. 


David Přílučík (*1991) je absolventem pražské Akademie výtvarných umění. Během tamního studia prošel ateliéry Jiřího Lindovského, Tomáše Vaňka, Ruth Noack a Simona Waschmutha. Dále byl na stáži v Izraeli – konkrétně na Bezalel Academy of Arts and Design. Je členem Ateliéru bez vedoucího a spolku Artyčok TV. Jeho práce byly vystaveny v ČR i v několika dalších zemích (USA, Izrael, Německo, Rusko, Maďarsko). Ve své současné práci reflektuje a spoluutváří vztahy a situace, které formují naši sociální, kulturní a politickou danost. Se svým videem – nazvaným Blind Bidding – Přílučík vyhrál hlavní cenu soutěže Jiné Vize CZ na 16. Přehlídce filmové animace a současného umění PAF Olomouc.


PLAKÁT

http://2018.pifpaf.cz/


FOTOGALERIE



David Přílučík: donor

Horizontální dělení Země na politické podskupiny, půdy, moře, oceány a vzduch, které podléhají geopolitickému pořádku, dnes vytlačuje, pokud ne rovnou nahrazuje, nová vertikální politická geografie – podle Brattona nazývána Zásobník. Jednotlivé objekty současné planetární výpočetní technologie tak můžeme vnímat ne jako autonomní entity, ale jako části formující jedno velké tělo, jednu velkou megastrukturu; jako cloudové platformy – města – která těží kognitivní kapitál svých uživatelů a uživatelek a směňují jejich pozornost za přístup ke globální infrastruktuře služeb. Kombinací asimilačních procesů a řízených interakcí vznikají technologie, které mění přežití na tzv. lifehacking. Hackujeme a optimalizujeme nejen svá těla a jejich mobilitu, ale i planetu. Tu transformujeme do podoby něžné aplikace vytvářející nerovnosti. Dokáže mít produkt, jako je například Alexa, subverzivní potenciál v perverzním světě, kde se zdrojem zužitkování, spolu s našimi daty, stalo i životní prostředí? Ano, dokáže, pokud ji budeme vnímat ne jako individuální objekt, ale jako součást těla Zásobníku. Je důležité, abychom tyto nástroje přijali, měnili jejich nastavení a naše vztahy k nim bez toho, aniž bychom reprodukovali jejich současnou extraktivistickou logiku. Jedině tak můžeme dát prostor podmínkám produkce a nástrojům s emancipačním potenciálem. Touto optikou mohou samotný umělec / umělkyně, galerie, probíhající festival a jeho návštěvníci / návštěvnice, vědomě reflektovat a měnit své pozice mezi uživatelem / uživatelkou a tvůrcem / tvůrkyní na kolektivní identitu, kterou společně vyšleme do korporátního mraku. Výstavní projekt donor hledá podoby praxe vedoucí k post-kapitalistické budoucnosti a vyzývá k přehodnocení otázky vlastnictví. Je jen na nás, jestli budeme mlčet, sdílet nebo dáme prostor někomu dalšímu. Jakou ozvěnu se rozhodneme poslat hutnému cloudu s vědomím, že naše hvězda, stejně jako i my všichni, jsme donorem, kterého vlastní?

Kristína Országhová, David Přílučík




Našimi partnery jsou: Ministerstvo kultury, Státní fond kultury ČR, Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc, Divadlo na cucky, DW7, jlbjlt.net, ArtMap, StuArt, PAF